Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou

CHVATĚRUBY: HRAD NEBO ZÁMEK?

Hrad přestavěný na zámek, částečně zřícený, na nevýrazném ostrohu nad pravým břehem Vltavy. Již 1219-1222 je znám Rudiger z Chvatěrub. Již tehdy zde mohlo u dochovaného kostela existovat feudální sídlo zatím blíže neznámé podoby. Není známo, kdy došlo k jeho přestavbě na hrad. Hrad se nejspíše poprvé připomíná v roce 1366 v souvislosti s jeho držitelem, pražským měšťanem Jakešem Bolkem. Kostel je sice až z roku 1538, ovšem stojí na gotických základech.

Staveništěm hradu se stal nevýrazný, ostrožnovitý, minimálně na konci skalnatý, terénní útvar. Nejspíše to souvisí s tím, že se hrad vyvinul ze staršího sídla typu dvorec, z něhož do dnešní situace na nejvyšším bodě předhradí přečkal jednolodní kostel s. Petra a Pavla s pravoúhlým presbytářem z první poloviny 13. století.

Dispozice hradu byla v zásadě dvojdílná. Předhradí dominoval zmíněný kostel. Opevnění této části hradu na severovýchodní a jihovýchodní straně (směrem k vesnici) se nedochovalo, stopy obrysu předhradí však dokládá doložená parcelace. Na straně nad řekou doposud existuje hradba ukončená masivní polokruhovou dělostřeleckou baštou, v nedávné době necitlivě přestavěnou na obytný dům. Tato bašta dokládá přestavbu v poslední třetině 15. století.

Hradní jádro, tvořené přední a zadní částí leželo za širokým šíjovým příkopem, kterým dnes prochází cesta a zaujímá ho i zámecká terasa. Nad příkopem je v jádře renesanční , barokně přestavěná zámecká budova, na níž na straně nad řekou navazují zříceniny nedostavěného zámku. Její čelní zeď nad šíjovým příkopem zřejmě obsahuje zbytky hradby této části hradu. Lépe je dochováno ohrazení zadní části jádra, které má na straně nad řekou obloukovitý průběh. Tvoří ho masivní zeď a v jeho jihovýchodním nároží stávala čtverhranná snad věžovitá stavba, z níž se dochoval i valeně sklenutý suterén. Dosavadní vědomosti o hradu, kromě základního dělení dispozice, zatím neumožňují rekonstrukci jeho středověké podoby.

Chvatěrubský hrad se do dnešní spíše zámecké podoby měnil postupně. Již v době renesance došlo k přestavbě dnešního jediného zastřešeného křídla ve stylu tohoto slohu. Domnívám se, že k tomu mohlo dojít nejdříve za Valdštejnů, protože dřívější držitelé z rodů drobné šlechty k tomu neměli dostatečné prostředky. Pokračování přestaveb zcela jistě zastavila třicetiletá válka.

Ke změně mohlo dojít až za hrabat Voračických, kteří měli s tímto svým sídlem velké záměry. Především pak Karel Josef se svou manželkou Marií Konstancií ze Sporcku. Sporckové byli významný šlechtický rod v době baroka /přestavby zámků v Lysé nad Labem a především v Kuksu/, jejichž úrovni se baron Voračický určitě snažil vyrovnat. Jako své sídlo si nejspíše zvolil Chvatěruby, nepochybně pro jejich blízkou vzdálenost od Prahy a rozhodl se toto své sídlo patřičně upravit v duchu právě panujícího barokního slohu. Již roku 1717 žádá majitele lomů na kámen na levém břehu řeky, řád křižovníků s červenou hvězdou, o nalámání 500 sáhů kamene. Na starších základech gotického a renesančního zdiva a na „zelené louce“ plánoval vybudovat čtyřkřídlý, dvoupatrový, barokní zámek. Stavba se pro nedostatek financí protahovala a k dokončení nedospěla ani v roce 1733. Toho roku Karel Josef na své plány rezignoval, Chvatěruby opustil a zbytek života /zemřel r. 1765/ prožil na svém panství Choustník. Stavba byla ponechána svému osudu. O stavu, v jakém byla stavba opuštěna svědčí další události. V roce 1752 vichřice shodila značnou část zámecké střechy, opravovaná střecha stejným způsobem spadla toho roku ještě jednou a nejspíše definitivně. V roce 1818 nový majitel rytíř z Riese nechal z torza stavby vylámat a odvézt kamenné ostění dveří a oken. Po vzoru svého pána poté s torzem stavby začal nakládat i místní lid.

K obývání tak zůstalo pouze východní křídlo, stojící na starších základech. V patře byla zámecká kancelář a byt hejtmana, v přízemí přebýval místní farář a panský důchodní.

Jan Racek

„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde