Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou

Stálé expozice

Archeologická expozice

Archeologická expozice je dokladem širšího regionálního záběru. Představuje nálezy téměř všech archeologických kultur známých na území Čech od paleolitu až po dobu slovanskou z lokalit bývalého kralupského okresu. Tato expozice, bohužel, doplatila na své umístění v suterénu budovy. Byla zcela zaplavena vodou při povodni v srpnu roku 2002 a poté musela být zrušena. Výstavní mobiliář nevydržel několikadenní koupel ve vodní lázni. Expozice byla v rámci odstraňování povodňových škod přemístěna do jiných prostor muzea, obnovena, doplněna a otevřena 15.1. 2004. Na její obnovu se podařilo získat státní dotace od ministerstva kultury a grant od krajského úřadu. Mohla tak vzniknout moderní multimediální expozice s využitím počítače a dataprojektoru. Zájemce o tento obor zde může strávit několik hodin studiem textů a obrazového i filmového materiálu.  Suterén budovy byl poté využit na vybudování „Pravěké dílny“ (otevřena v roce 2005), v níž si mohou návštěvníci vyzkoušet v praxi různé pravěké činnosti (práce na vertikálním tkalcovském stavu, drcení obilí, vrtání otvoru do kamenné sekerky aj.). „Pravěká dílna“ je součástí projektu „POJĎTE S NÁMI DO PRAVĚKU“, který je určen především pro žáky základních a středních škol (více o projektu viz PRO ŠKOLY).  Jakoukoliv činnost (individuální i kolektivní) v pravěké dílně je nutné předem domluvit s pracovníky muzea buď mailem nebo telefonicky. Pouhá prohlídka dílny je možná kdykoliv v návštěvní době muzea.

Historie

Na tuto expozici navazuje část věnovaná historii města a nejbližšího okolí, která byla po obnově slavnostně otevřena ve stávajících prostorách 29.12. 2009. Nová expozice Historie zachycuje vývoj Kralup od první věrohodné zmínky v polovině 13. století až po 60. léta 20. století. Zachyceny jsou především důležité mezníky vývoje: vznik železničního uzlu po polovině 19. století a s tím související rozvoj průmyslu a růst obce, povýšení Kralup na město v roce 1902, vznik okresu v roce 1913, období modernizace města za první republiky, nálet z 22. 3. 1945 a poválečný vývoj. Nově je věnována pozornost také několika tématickým celkům – charakteristika místního zemědělství, významné církevní a kulturní památky či kralupské osobnosti.

Pamětní síň Jaroslava Seiferta

Pamětní síň Jaroslava Seiferta je v současné jednou z nejnovějších a nejmodernějších expozicí kralupského muzea. V obnovené podobě byla slavnostně otevřena v září roku 2008 za spolupráce s dcerou Janou Seifertovou-Plichtovou. Dokumentuje život a dílo tohoto velkého českého básníka, laureáta Nobelovy ceny za literaturu. Kromě podstatných životopisných dat jsou zmíněny i jeho "kralupské kořeny" důležité pro určitou rovinu jeho tvorby. Ukázky z tvorby, fotografie a kresby jsou doplněny edicemi básnických sbírek a samotnou Nobelovou cenou. Síň je vybavena také moderní technikou, především dotykovou obrazovkou zpřístupňující bohatství fotografického, zvukového i jiného materiálu (včetně hlasu samotného básníka). Pro zájemce jsou k dispozici také cizojazyčné překlady Seifertových básní.

Síň Georga Karse

Síň Georga Karse prezentuje expozici obrazů významného kralupského rodáka, akademického malíře, rytíře Čestné legie. Georges Kars působil v Paříži (zde byl v kontaktu mj. s P. Picassem či A. Modiglianim), dále ve Španělsku a svůj ateliér měl také v Praze. Ve svém uměleckém rukopisu spojil vlivy kubismu, expresionismu a fauvismu. Instalace vznikla díky spolupráci s Městským muzeem ve Velvarech a představuje ukázky z Karsovy tvorby z prvních desetiletí 20. století (v roce 2008 došlo ke kompletní obměně Karsovy síně, všechna vystavovaná díla byla nahrazena jinými obrazy zapůjčenými z Velvar).


Sál s těmito dvěma expozicemi zároveň slouží pro pořádání koncertů, přednášek a dalších kulturních akcí.

Lapidárium

Od ledna roku 2004 je v suterénu muzea zpřístupněna malá expozice – Lapidárium. Představuje kamenné movité památky z Kralup a nejbližšího okolí. Za pozornost zde stojí dvojice pískovcových desek s reliéfně tesanými erby rodů Boryňů ze Lhoty a z Roupova s letopočtem 1596 pocházející z dnes již zaniklé mikovické tvrze (pozdějšího zámku), dále fragmenty ostění gotického okna z kostela sv. Jakuba Většího v Minicích.

„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“ Mark Twain