Střípky z doby adventní III.

VÁNOCE – většina lidí považuje vánoční svátky za nejhezčí období kalendářního roku, kde se schází celá rodina. Každoročně chystáme svátky štědrosti, vracíme se na chvíli do dětství a kvůli tomu jednomu výjimečnému večeru děláme často i nemožné… K českým lidovým Vánocům patřily jesličky stejně jako pokrmy přímo pro tyto svátky chystané, půvab koled, pověry a pranostiky, věštění o lásce a budoucnosti, lidové vánoční hry i kolední obchůzky závazná úprava štědrovečerního stolu i mnoho zvykoslovných předmětů (ježek, zahrádka, svět aj,).

BETLÉM – Vánoce našich předků krášlily lidové jesličky, velké vyřezávané a pohyblivé nebo velice miniaturní za oknem v mechu. Prvním zdobitelem betlémského výjevu byl podle legendy František z Assisi už v r. 1223. Inspirován byl prostornou jeskyní na pahorku blízko italského Greccia. Na toto místo nechal dovést volka a oslíka, postavit jesle a před tímto výjevem betlémského chléva sloužil první půlnoční mši. Věřícím se to náramně líbilo a začali s napodobováním. Vyřezávané jesličky se záhy objevily i v kostelech, v Praze poprvé v r. 1562 u jezuitů…V 18. stol. vydal zákaz vystavování betlémů v kostelech císař Josef II. Proto si soukromé lidové jesličky začali lidé vyrábět pro doma. Lišili se trochu od těch chrámových, přidali spoustu postaviček muzikantů, řemeslníků, zvířat, domečků, krajinky, slony, velbloudy, tři krále aj. Zajímavostí je, že lidé z podhůří Krkonoš a Orlických hor vytvářeli betlémy tak rozměrné, že se sotva vměstnaly do prostoru světničky v roubence. Obyvatelům nezbylo než, že museli spát pod betlémem.

ŠTĚDRÝ DEN (24.12.) – patřil do období půstu a podle toho vypadal i výběr jídel k štědrovečerní večeři. Kdo se celý den postil, mohl vidět zlaté prasátko…Kapr byl považován za postní pokrm. Ale objevoval se v oblastech rybníkářství spíše u majetných rodin a vlastníků rybníků. Na vesnici upekli z těsta náhradu v podobě kapra i s ploutvemi. Štědrá večere se skládala z magického devatera pokrmů. Na stůl se výjimečně prostíral sváteční bílý ubrus. Na něj patřila hrst obilí všech druhů. Nesměl chybět chléb, med, jablka a sušené ovoce, ořechy, velký ochranný význam měl česnek. Připravovaly se pokrmy z jáhel, hrachu, bílé mouky a sušených hub. Nesměla chybět také vánočka – štědrovka. Pod talíř si lidé dávali rybí šupinku nebo pár penízků pro štěstí a dostatek peněz v příštím roce. Nohy stolu obepínal silný řetěz, na nějž si stolovníci pokládali nohy. Věřili, že je řetěz spojí.

Milí návštěvníci, přejeme Vám klidné svátky Vánoční, hlavně zdraví a úsměv na tváři.Vaši muzejníci.

III.advent