Básník František Kouřil

Jan Racek

     Narodil se 24. června roku 1943 ve Freudovském Příboře. Snad právě tento duch místa poznamenal jeho pozdější neklidné osudy. Byl vnímavý k umění, hudbě (hrál na bicí v rockové kapele) a především k literatuře, kterou společně s filosofií začal před polovinou 60. let studovat na pražské filozofické fakultě. Jenže jeho neklidná duše a neklidná doba stály za tím, že několik měsíců před koncem studia školu furiantsky opustil. Potom následovaly školy života – dřevorubec v jesenických lesích, náborář v jistém podniku v Aši, kralupský Kaučuk a Keramo. Do našeho města ho přivedlo manželství s jeho chotí, výtvarnicí Martou. Ještě jednou zkusil studovat, jenže rodina, zaměstnání na směny a studium není pro každého vhodná kombinace činností…

     A tak se vydal po své cestě, četl, začal psát poezii. Haiku, volný verš, básníci Bašó, Trakl, Benn, Sandburg to byl jeho svět. Básní měl hodně, jsou dobré. On si tím však nebyl jistý, v polovině 90. let všechnu svoji tvorbu zničil. Básnická duše se však nedá oklamat, začal psát znovu.  Koncem 90. let mu jistý ústecký námořník vydal soubornou knížečku. Autor je zde ovšem skryt pod polským pseudonymem, Tadeáš Biron. V Polsku měl totiž část svých předků. /Tadeáš Biron – Neviditelné slunce, nakl. Magalhaes – Cano 1998/

     Znali jsme se déle, ale pět let jsem měl možnost s ním pracovat v muzeu. Široké kulturní znalosti, spolehlivost a rozvaha, to byly jeho hlavní přednosti. Svým taoistickým klidem vyrovnával naši křesťanskou hektičnost.

V roce 2000 jej těžká nemoc poslala do důchodu a tatáž potvora jej dostihla  na konci února roku 2014.

     Letos v nakladatelství Venkovské dílo vyšla druhá sbírka Bironových veršů – Haraburdí.

Ve čtvrtek 24.6 /v den jeho narozenin/ bude od 17 hodin v muzeu probíhat křest a čtení z této sbírky. Účinkovat budou: literární vědec Vratislav Färber, nakladatelka Věra Kociánová a Jan Racek. Knihu bude možno zakoupit.

Několik ukázek z tvorby Tadeáše Birona

Hraju svou hudbu Postarší

bubeník tuctového orchestru

Píšu svůj koncert na kralupská

pole s paneláky vzadu

Vířím paličkami

prostě jak umím!

Byť nepřál mi osud

na Olympu žíti

nevzal mi radost velvarským

lesíkem chodit a volnost cítit

………………………………….

Vyjdi do polí a odpočiň si

najdeš tam spoustu

enumerací

Prchni k zeleni

a k vodám Taa

najdeš tam klid

před naléhavými úkoly

…………………………………

Když objímáš

svět

v jeho celku

nevidíš mouchu na nose

a ani své mantinely

……………………………..

Fatální krize rodiny

Půl hodiny váhám

jestli mám jít na zahradu

přikrýt skalku listím

nebo odejít nadobro

a kdesi v horách

přezimovat

sám …

………………………………..

Co je ti platné studovat zen

nemáš – li náladu

psát básně

o věcech

kolem sebe

……………………………

Mám odvrátit tvář

od jejích ňader

které zpustošil čas?

Mám odvrátit tvář

od jejího břicha?

Lásko kdo mi tě dal

do rukou

jako sníh který taje