Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou

Ke slavné minulosti Kralup

 

V posledních několika letech jsme přesvědčováni novými a novými objevy jistého místního rodáka o slavné minulosti Kralup v dobách minimálně 7. - 10. století. V podtextu těchto objevů tuším já a moji spolupracovníci určité výtky k naší odborné práci ve smyslu snad úmyslného zatajování těchto vynikajících událostí. Cítím proto potřebu se k této záležitosti vyjádřit.

Jako člověk pohybující se 25 let v oblasti historie jako vědy a znalý staré i nové odborné literatury mohu s čistým svědomím prohlásit, že k žádnému zatajování nedocházelo a nedochází, není totiž co zatajovat. Prameny mohou být písemné nebo hmotné povahy. Nic z těch dosud mi známých přesvědčivě nevypovídá o dřívějším velkém významu Kralup.

Všechny závěry tohoto „badatele“ jsou totiž krásně znějící hypotézy, avšak stojící na hliněných nohou. Ve svém studiu vychází převážně ze starých map a pozorování v terénu, což samo o sobě nestačí. Je třeba tyto poznatky konfrontovat a korigovat s prameny a s literaturou, což nečiní, protože jinak by musel své závěry velmi upravit. Uvedená literatura sice hovoří např. o všech vpádech Franků na území Čech i o dalších z toho vzešlých událostech, nikde se však neobjevuje ani jediná zmínka o Kralupech v souvislosti s nimi, ani jinak. Pokud by Kralupy v této době měly význam připisovaný jim tímto pánem, jistě by se to projevilo v písemných pramenech a jistě by zdejší osídlení bylo souvislejší a časnější než z počátku 13. století. K významným vojenským místům se vázalo i husté osídlení „civilní“ a často i stavby církevní. Nic takového ani historiografie, ani archeologie pro toto území nezjistila.

Pokud jde o staré cesty na území Kralup, pak lze seriózně říci, že většina z těchto cest je až z období středověku, kdy dochází k rozšiřování osídlení i v naší oblasti. Tomu odpovídá i potřeba spojení jednotlivých vesnic. Dálkových cest nebylo v té době mnoho, protože bylo nákladné jejich budování i údržba. Jedna taková skutečně přes dnešní Kralupy vedla (Minice, Mikovice), a sice cesta z Prahy do Saska přes hřebeny Krušných hor. Druhá byla situována jen o málo západněji, a to z Prahy přes Slaný a Louny do Norimberka. Víc nic.

Jsem poslední z těch, kdo by si nepřál, aby naše město mělo slavnější minulost, ale na jejím vylepšování tímto způsobem se nemohu podílet.

Jan Racek